Zimní sporty

Lyže, autor: www,pixabay.com

Počátky zimních sportů v Bedřichově

Jizerská 50 drží svou tradici již od roku 1968, v zimní sezoně 2016/2017 ji potkalo kulaté výročí – padesátiny. Populární dálkový běh vyniká nad ostatní sportovní akce v Bedřichově i v širokém okolí, v posledních letech proslulost závodu výrazně překročila hranice Evropy, což je znát zvláště na účasti různých světových běžeckých špiček. Další zimní podniky vypadají vedle Jizerské 50 jako její maličké sestry. Přestože se první ročník běžel 20. ledna 1968, nejednalo se v dějinách obce o zcela nový závod podobného ražení.

Bedřichovské zimní sporty před druhou světovou válkou

Kontinuitu zimních závodů zde zpřetrhaly okolnosti druhé světové války, osvobození a odsun. Kronika obce je sice na sportovní záznamy skoupá, i tak lze s určitostí říci, že se v Bedřichově mezi oběma světovými válkami pořádalo mnoho závodů, přičemž některé z nich měly velké ambice. Mezi trvale oblíbené zimní sporty se tu řadily zejména bruslení, běžkování a skoky na lyžích. V jiných částech Jizerských hor to pak byly závody ve sjezdovém lyžování, na bobech saních nebo skijöring.

Skoky na lyžích

Skoky na lyžích přímo do obce přišly relativně pozdě. 26. prosince roku 1928, na Štěpána, Německý tělocvičný spolek v Bedřichově slavnostně otevřel skokanský můstek. Nacházel se na svahu mezi Královkou a Bedřichovem. Dalo se na něm bezpečně skočit až 52 metrů, improvizovaně se však skákalo i na svazích pod Malinových vrchem. Ve stejný rok se otevřel silný konkurent, můstek ve Vratislavicích nad Nisou. Do roku 1928 byl k závodům využíván také můstek v Novém Harcově na okraji Liberce. Jednalo se především o závody sdruženářů, které byly děleny na dopolední a odpolední část. Půldne se skákalo na můstku v Harcově, běžecká část závodu bývala trasována přes Rudolfov do Bedřichova a na Trniště přes Malinový vrch a Vysoký hřeben, okolo Jedle se jezdilo zpět do Harcova. Po otevření bedřichovského můstku se trasy závodů posunuly výše do Jizerek, nepostradatelné zázemí bývalo v hostinci U města Velkého Varadína.

První malé „laufy“

Vedle závodů skokanů a sdruženářů se od dvacátých let 20. století hojně rozvíjelo běžecké lyžování. Nejčastěji se jednalo o tyto disciplíny: krátké běhy na lyžích (okolo 5 km), běhy v terénu s převýšením (něm. Geländelauf), delší závody na běžkách (Langlauf, okolo 10 až 17 km) a dálkové běhy na běžkách (Dauerlauf, zpravidla od 30 do 50 km). Populárními byly také štafety (Staffellauf) a hvězdicové štafetové závody na běžkách (Sternenstaffellauf).

Zázemí těmto závodům poskytoval areál Scholzova koupaliště s pohostinstvím, od něj se též startovalo, většinou směrem na Malinový vrch, trasy se pak stáčely buď k Trništi, nebo směrem k přehradě na Černé Nise okolo hostince U Trompetra. Rodina Scholze, Reinhold a Josef, fandili sportům a výrazně napomáhali pořádání těchto akcí v Bedřichově.

Dauerlauf , pradědeček Jizerské 50

Od poloviny třicátých let 20. století se v Bedřichově objevují první dálkové běhy v dnešním slova smyslu. Dobový tisk o nich někdy píše jako o „dauerlaufech“. První ročníky začínaly na trasách dlouhých pouze 30 km. Závody tohoto typu rychle nabíraly na popularitě, a tak se již ke konci třicátých let prodloužil závod na 40 km. Když se závod běžel v roce 1936, přislíbilo účast na 50 běžců. Běh v lednu roku 1938 sice neměl takovou účast, přesto mu tisk (Reichenberger Zeitung) věnoval poměrně dost místa včetně fotografie vítěze. Byl jím Berthold Etrich z Janských Lázní s časem 3 h 8 min, druhé místo obsadil Alois Horn z Polubného a třetí byl Hans Gebert z Rokytnice. Na pátém místě se umístil bedřichovský Edwin Streit z místního tělocvičného spolku. Celkový počet závodníků se pohyboval okolo třiceti borců a trasa byla následující: Scholzovo koupaliště – Weberův kopec – Trniště – kamenolom – U Trompetra – k Bedřichovské přehradě – Scholzovo koupaliště (20 km). Okruh se jel dvakrát, start byl v 10 hodin dopoledne.

Závod konaný v roce 1938 měl být přípravou na následující rok a měl být pojat v typicky norském stylu dlouhých běhů. V roce 1938 bylo ještě avizováno, že další dauerlauf bude měřit celých 50 km a stane se protějškem známého Slezského maratonu. Jaké však byly osudy tohoto závodu ve skutečnosti, na pozadí válečných starostí, se můžeme pouze dohadovat.

Zájem o bruslení u veřejnosti

Na okraji těchto vcelku profesionálně provozovaných sportů se realizovalo bruslení, resp. krasobruslení. Z roku 1938 je v kronice zachován zápis o návštěvě doktorky Käthy Hergl z Liberce, která na Scholzově koupališti uspořádala výuku bruslení z cyklu Státních bruslařských kurzů (jeden se konal i v Praze). Paní Hergl byla bývalou mistryní v krasobruslení a v Liberci předsedala této sekci v místním sportovním klubu. Scholzovo koupaliště nabízelo v zimní sezoně ledovou plochu všem, kteří chtěli bruslit. Noviny svého času dokonce poskytovaly údaje nejen o počasí, výšce a kvalitě sněhu pro lyžaře v Jizerských horách, ale též informace o sjízdnosti ledové plochy právě na Scholzově koupališti.

Malou zajímavostí k lyžování na závěr může být, že v roce 1936 vznikl projekt tzv. Skiweg, lyžařské cesty vedoucí z Bedřichova přes sedlo Malinového vrchu a Rudolfov do Liberce. V Matouschkově mapě je později tato cesta zanesena jako Hans-Schmid-Skiweg.

Zimní sporty

Výhled z hřebene nad Bedřichovem, autor: archiv Petr Kurtin

Výhled z hřebene nad Bedřichovem

 
Lyžaři na stráni nad Bedřichovem, autor: archiv Petr Kurtin

Lyžaři na stráni nad Bedřichovem

 
Lyžníci Smržovka, autor: Renata Van Vleet

Lyžníci Smržovka

 
 
Vytvořeno 25.11.2021 14:18:32 | přečteno 81x | tana