Sklářská tradice v Bedřichově

Kristiánov, autor: Anna Dařbujanová

Na přelomu 16. a 17. století byla v neosídlených lesích na jižních svazích Jizerských hor zřízena sklářská huť. Kolem ní vyrostla osada, která dala základy budoucí obci Bedřichov. Sklárna vyráběla do přelomu 18. a 19. století.

S bedřichovskou hutí souvisí existence dalších jizerskohorských skláren. V polovině 18. století provozovatel huti nechal severně od Bedřichova postavit novou sklárnu, tzv. Novou Louku. Osada, která ji obklopovala, se skládala mimo jiné z tzv. panského domu, který je, dnes přestavěný na lovecký zámeček, jejím jediným pozůstatkem.

Podobný osud jako Nová Louka měla třetí, nejslavnější sklárna v této části Jizerských hor, Kristiánov. Dodnes z původních budov stojí pouze tzv. Liščí bouda, kde je v letní sezoně otevřeno malé muzeum, připomínající dějiny sklárny. Dochovaný a přístupný je rovněž místní hřbitůvek.

Po zrušení bedřichovské a dalších hutí sklářský život v obci nezanikl. Objevil se znovu ve formě brusírenství. Kronika obce uvádí pro rok 1925 celkem 12 brusíren, jako nejstarší je popsána provozovna z roku 1824.

Po skončení druhé světové války a odchodu původního obyvatelstva se tvář Bedřichova zásadně změnila. Původní aktivity byly omezeny nebo zcela zanikly a z obce se stalo sportovní a rekreační centrum. Na sklářskou tradici dnes obyvatelé Bedřichova a regionální instituce navazují řadou společenských aktivit vztahujících se k minulosti obce – v září je pořádána Mariánská sklářská pouť na Kristiánově, v červnu Antonínská pouť v Bedřichově, na sv. Štěpána 26. 12. organizují obyvatelé obce živý obraz Pojďme spolu do Betléma, připomínající mimo jiné zvyky „starých Bedřichováků“. Téma sklářství se objevuje také v místní publikační činnosti.

Vytvořeno 25.11.2021 14:18:12 | přečteno 64x | tana