Zanikající tvář textilních továren Frýdlantska

Nejstarší textilní továrna na Frýdlantsku - Továrna na sukno, Wilhelm Siegmund

Ruční domácí textilní výroba má v severní části frýdlantského výběžku svou významnou, nyní už z části historickou úlohu. Od 30. let 19. století se soustřeďovala postupně výroba do továren vybavených textilními stroji.

Z Anglie a Sazka se dovážely první mykací a spřádací stroje, první šlichtovací byl dovezen na Liberecko v roce 1839. Mechanické stavy se na Frýdlantsku zaváděly od 40. let 19. století, od roku 1856 také žakárové, které tkaly vzor pomocí děrovaných karet.

Na tento způsob zpracování sukna se soustředila Siegmundova továrna, která byla nejstarší ve Frýdlantu. Založena byla roku 1833 a továrnu zřídil na přání majitele panství Kristiána Clam-Gallase soukenický podnikatel Wilhelm Siegmund.

Areál, budovaný od r. 1833 na břehu řeky Smědé, sestával kolem roku 1858 z přádelny, barevny a úpravny. Více než 400 zaměstnanců zde vyrábělo jemné dámské i pánské vlněné textilie, jejichž kvalita byla oceňována na světových výstavách, za I. světové války pak vojenské sukno. Se vznikem republiky ztratil podnik své odbytiště a během hospodářské krize zde produkce skončila úplně.

Po II. světové válce objekty sloužily Státnímu statku, později jako sklady stavebnin. Budova pětipodlažní přádelny známá z vedut s frýdlantským zámkem se nedochovala, areál připomíná jen správní budova a zbytky parku s ruinou fontány. Zbytky největší a nejstarší továrny ve Frýdlantu najdeme na jihovýchodním okraji města, po levé straně silnice I/290 (vedle autokempu, přes parkoviště a po můstku přes Smědou).

Frýdlant

Technické památky
památky spojené s řemeslem