Městské domy v Podhorské ulici v Jablonci nad Nisou

Městské domy odráží éru největšího hospodářského rozkvětu v 2. pol. 19. a v 1. pol. 20. století. Z této doby pochází většina architektonicky zajímavých budov v historizujících slozích, secesi a meziválečné moderně, které byly často sídlem bohatých exportérů.

V druhé pol. 19. století se Jablonci přezdívalo Rakouská Kalifornie. Jak z názvu vyplývá, tempo tehdejšího hospodářského růstu se podobalo americké Kalifornii a město odvádělo na daních do rakouské pokladny více, než tehdejší korunní země Dalmácie. Prudký hospodářský rozkvět se mimo jiné projevil právě na architektuře. Bohatí obchodníci si nechávali stavět reprezentativní sídla, která sloužila jako bydlení majitele firmy, často však byla zároveň kombinací reprezentativních i provozních prostor.
Mnoho dochovaných domů se nachází v Městské památkové zóně

Jednou z výrazných a památkově nejvýznamnějších ulic s velkou koncentrací činžovních, městských nebo exportních domů, je ulice Podhorská. Začíná pěší zónou u Mírového náměstí, protíná náměstí Dr. Farského a po 2 km končí v Jabloneckých Pasekách. Vydáte-li se po ní, nezapomeňte pohlédnout vzhůru. Budete překvapeni, kolik krásných domů a opravených fasád denně míjíme bez povšimnutí. 

Nepřehlédnutelnou stavbou na začátku pěší zóny na rohu Mírového náměstí je mohutná nárožní moderní budova č. p. 469/2. Postavil ji v letech 1931–1932 architekt Arthur Corazza pro nové sídlo jabloneckého finančního ústavu Kreditanstalt der Deutschen (Úvěrový ústav Němců). Nevydržel tu však dlouho; po válce družstvo zaniklo a dům sloužil potřebám sekretariátu Komunistické strany Československa. Dnes zde sídlí finanční úřad.

Sousední domy č. p. 531/4 a č. p. 434/6.  pocházejí z konce 19. století a dodnes slouží většinou stejnému účelu – v přízemí jako obchody s obytnými patry.

Náměstí Dr. Farského dominuje stejnojmenný kostel.

Na nároží ulic Podhorské a Jiráskovy stojí bývalá expozitura  České eskomptní banky z r. 1924. Je nepřehlédnutelnou součástí celého prostoru náměstí Dr. Farského. Budova byla jednou z prvních velkých realizací libereckého architekta Maxe Kühna po první světové válce. Reprezentuje přechod od předválečného dekorativního klasicismu k pozdějšímu abstrahovanému klasicismu.

V těsném sousedství bývalé banky, v Jiráskově ulici,  stojí méně nápadná, neorenesanční budova s prvky expresionismu, bývalý exportní dům C.A. Schmidt od architekta Oskara Baudische. Výstavba včetně přestaveb probíhala neuvěřitelných 97 let (1834 - 1931). Budova sice není součástí Podhorské ulice a na první pohled rozhodně nezaujme. Objekt je však označen za jeden z nejzajímavějších meziválečných modernistických objektů ve vnitřním městě. 

Další výraznou stavbou je bývalý exportní dům Gebrüder Mahla z r. 1878 v Jungmannově ulici č. p. 497, vedle kostela Dr. Farského, donedávna známý jako Dům nábytku. Bratři Jakob a Heinrich Mahla se věnovali vývozu skleněné bižuterie a krystalerie a tovární výrobě skleněných knoflíků ve Smržovce. Jejich úspěch byl veliký, o čemž svědčí i skutečnost, že jejich exportní dům navštívil v r. 1906 císař František Josef I. 

Pokračujete-li Podhorskou ulicí dolů, po pravé ruce minete řadový činžovní dům č. p. 1800/20a. Byl postaven v roce 1904 na základě projektu Emiliana Herbiga pro Thomase Erbena. Jedná se o kvalitní ukázku florální secese, jejíž bohatý dekor pokrývá celou fasádu. Zajímavostí je, že dvorní průčelí domu je součástí tzv. jabloneckých mrakodrapů. Ty mají do Podhorské ulice čtyři patra, kdežto v prudkém svahu od řeky Nisy je to až jedenáct podlaží.

Z pěší zóny přejdeme do rušnější části Podhorské ulice. Křižovatce s ulicí Smetanovou vévodídům č. p. 376/21.Původně neorenesanční dům, postavený v roce 1884 na základě návrhu libereckého architekta Trossina, prošel na konci 20. let 20. století náročnou přestavbou v duchu art déco dle projektu Roberta Hemmricha. Dominantou domu je elegantní nárožní pavilon. Dalším výstavným neorenesančním objektem ve stejnéřadě je dům č. p. 375, jehož investorem byl Edwin Pilz. Na jeho protější straně stojí dům č. p. 1731/32, který vznikl na pomezí secese a německé neorenesance v r. 1902 podle návrhu Roberta Hemmricha pro Aloise P. Erbena.

Činžovní a obchodní dům č. p. 2126/25a ve stylu geometrické secese uzavírá svažitou část Podhorské ulice. Byl postaven zřejmě mezi léty 1911-1914 pro Ferdinanda Holzera, který zde provozoval železářství. Jedná se architektonicky hodnotný objekt ve stylu geometrické secese, situovaný na pohledově značně exponovaném pozemku. 

Za křižovatkou s ulicí Mosteckou stojí mnoho dalších kdysi významných budov, např:

Podhorská č. p. 348/54 - Výstavný nárožní exportní dům byl postaven v letech 1914 - 1916 na základě projektu libereckého architekta Oskara Rösslera pro jabloneckého exportéra Richarda Haasise ve stylu klasicizující moderny (SOŠ řemesel a služeb)

Podhorská 704 - Dvoupodlažní neorenesanční dům pasíře Wilhelma Reckziegela v Podhorské ulici byl postaven v roce 1898 a jeho autorem byl místní stavitel a architekt Emilian Herbig. (na rohu Podhorské a Mlýnské za pivovarem Oskar)

Podhorská 717/58 - Exportní dům Haasis vznikl v letech 1890-91 na místě bývalých stájí, ke kterým byl přistavěn další, třípodlažní dům. Autorem honosné, rozložité neorenesanční budovy byl místní stavitel Carl Daut.  V roce 1900 pak bylo nastavěno patro a oba domy zceleny. (součást SOŠ řemesel a služeb)

Podhorská 1234/48 – náročně pojatý neorenesanční exportní dům Julia Schindlera z r. 1897. Postavil ho vůdčí představitel historizující architektury v Jablonci Franz Hasler. (dnes Jakob s.r.o.)

Podhorská 752/50 - Výstavný neorenesanční dům byl postavený pro rytce Augusta Müllera v roce 1883 dle projektu místního stavitele Franze Randaka. Později ho zakoupil Julius Schindler a zřejmě dle projektu Franze Haslera byl vizuálně přizpůsoben sousednímu domu čp. 1236. (Dnes se tu nachází firma Glass Sphere)

Podhorská 805/37 - Majitelem jednoho z nejvýstavnějších exportních domů v Podhorské ulici byl Josef Scheibler. Původní, neorenesanční objekt z roku 1881 (Carl Daut) byl roku 1901 velkoryse přestavěn a rozšířen v módním secesním duchu na základě projektu Roberta Hemmricha. (naproti Glass Sphere)

Podhorská 2500 - Klasicizující budova hejtmanství s patrnými rezidui barokizující moderny pochází z let 1924-27 a jejím autorem byl Robert Hemmrich. Nejcennější součástí honosných interiérů je tzv. Jizerský triptych od Eduarda Enzmanna.  (V budově dnes sídlí ZUŠ Jablonec).


Podhorská 1232/65 – výstavný neorenesanční exportní dům Heinricha Skolauda byl vybudován na základě projektu místního stavitele Antona Ulbricha.  

Kostel Povýšení sv. Kříže sice nespadá adresou do Podhorské ulice, stojí na dnešním Náměstí B. Němcové. Je však nepřehlédnutelnou dominantou celého náměstí a ojedinělou památkou secesní sakrální architektury ve střední Evropě. Spolu s Scheiblerovými domy (Husova č. p. 1776/10, 1775/8, 1774/6, 1773/4) tvoří cenný architektonický komplex zapsaný v památkovém katalogu NPÚ. 

U kostela se Podhorská ulice ostře stáčí a po 1 km končí u kruhového objezdu v Jabloneckých Pasekách.


Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou, 466 01

Další historické památky
historické budovy