Okolo Milštejna

Výlet na kole kolem Milštejna.

Průběh trasy:
Cvikov * Trávník * Mařenice * Juliovka * Hamr * přehrada Naděje * U Jána * Nová Huť * Martinovo údolí * Cvikov

Popis trasy:
Ze Cvikovského náměstí se vydáme na sever po trase 3053 a pomalu stoupáme do Trávníku a mírně zvlněnou krajinou s výhledem na Hvozd dojedeme do Mařenic. Zde odbočíme doleva a proti proudu Svitavky stoupáme po trase 3055 na Juliovku. Odbočíme doleva a přes Hamr a okolo přehrady Naděje dojedeme po trase 3061 ke křižovatce U Jána. Opět odbočíme doleva a vrstevnicovou silnicí dorazíme po trase 21 na Novou Huť. Zpět do Cvikova se vracíme po trase 3007 přes Rousínov.

Cvikov
Město vzniklo ze starší osady v polovině 14. sto-letí. Od poloviny 18. století rozvoj textilního a strojírenského průmyslu (Severka, Grafostroj, Inva). Dnes přibližně 4 000 obyvatel.

Trávník
Osada uváděná roku 1391 na panství Milštejn, snad vznikla kolem sklářské hutě. Od 19. století rozvoj a výroba mlýnských kamenů vytěžených na Milštejně. Ves má rekreační charakter. Zámeček postaven kol roku 1914, dnes penzion. Nad osadou zbytky ohradní kamenné zdi proti zvěři. Kaple pozdně barokní, další kříže připomínají vraždy. Sloup se sochou P. Marie z roku 1761.

Mařenice
O obci Marzenicze je první písemná zmínka z roku 1372. Na mírném návrší stojí kostel sv. Maří Magdalény. U mostu přes Svitavku jsou umístěna sousoší Ukřižovaný a sv. Václav. Na zalesněném návrší Kalvárie (440 m n. m.), jižně od obce, stojí polorozbořená kaple z roku 1681. Místní lidoví umělci vytesali v okolí několik kamenných reliéfů. Na severozápadním úbočí Jezevčího vrchu roste největší exemplář buku lesního v severních Čechách. Dosahuje výšky 30 m a obvodu kmene 540 cm.

Přehrada Naděje
Nádrž s plochou 1,2 ha postavena za hospodářské krize v letech 1937 - 38 na místě Fořtovy louky. Zděná hráz je 8 m vysoká a v koruně 92 metrů dlouhá. Voda má různé odstíny modrozelené barvy.

Rousínov Martinovo Údolí
Osada Cvikova, na počátku 19. století barvírna a dvě brusírny skla, od roku 1855 sirkárna, později i chemická barvírna. Roku 1834 zřídil Leopold Martin léčebné lázně s rašelinovými a sirnými koupelemi, vodní kúrou a parní „ruské“ lázně, první v Rakousku-Uhersku, dnes zv. Staré lázně. Po 1. světové válce lázně zrušeny. Roku 1932 postavena budova ve stylu funkcionalismu jako „Sanatorium Martinovo Údolí“. Dnes Odborný léčebný ústav pro TBC a respirační choroby.

© Geodézie On Line 2009