Liberecký kraj neznámý - Kittelův dům

Dnešní místo není ani tak neznámé, jako spíše horká novinka - po dlouhých letech zrekonstruovaný Kittelův dům alias Burk na Krásné.

Kittelův dům byl v roce 2004 na pokraji zkázy. S ohledem na památkový charakter domu a stav jeho poškození byl následně investorem Obcí Pěnčín dlouhá léta nákladně opravován a restaurován. V červnu 2019 byla dokončena stavební část rekonstrukce.

Co je zde aktuálně k vidění.

Ve třech patrech domu od sklepení až po první patro domu se tak návštěvníci mohou seznámit se zajímavou historií a prehistorií zdejšího kraje, je zde archeologická, geologická a mineralogická výstava, připomínající i dávnou, ale velmi významnou produkci kamenných sekerek, nebo těžbu a výrobu pokrývačské břidlice. Pozornost je věnována lidové architektuře a umění.

Vrcholem muzea je část věnovaná osobě Jana Josefa Antonína Eleazara Kittela a tradičnímu regionálnímu lidovému léčitelství. Samotným exponátem je i dům sám. Zajímavou formu mají sklepení, původní zachované a zrestaurované jedinečné černé kuchyně i další interiéry patrového roubeného, hliněnou vymazávkou opatřeného domu.  Nezapomnělo se ani na Žitavsko, které je zde představeno krom samotného historického města i Žitavskými horami s hradem a klášterem Oybin.  

U Kittelova domu je k vidění i Kittelova bylinná zahrádka a do budoucna přibyde i Stezka bosou nohou, na kterou byli návštěvníci zvyklí u "starého" muzea.

Kdo byl tajemný doktor Kittel?

Jan Josef Antonín Eleazar Kittel (1704–1783), slavný lékař a léčitel z pomezí Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje, opředený mnoha mýty a pověstmi. Jeho současníci si neuměli jeho léčebné úspěchy, bohatství a slávu vysvětlit jinak než tím, že zaprodal svoji duši ďáblu a dokonce do životního příběhu Kittela přimísili po celé Evropě známou pověst o Faustovi. Navštívíme-li ale Kittelovsko, vidíme sanatorium, kde se dostalo pomoci téměř každému, kdo o to požádal, kostel, faru, studánku s léčivou vodou a místo, kde stávala za Kittela vyhlášená škola. Všechny tyto stavby nechal vystavět a provozoval je lékař – lidumil z Šumburku – Krásné. Z toho všeho je zřejmé, že je nutno vždy oddělovat pověsti od skutečného člověka a jeho díla.

Kittelův dům

Třípodlažní budova s kamenným suterénem, na kterém stojí  patrová roubená stavba. V severní části přízemí je dům částečně zděný. Celý původní podélný půdorys domu je podsklepen a zaklenut valenými klenbami.  Dům je umístěn ve svažitém terénu, ze západu se vstupuje do přízemí, od východu lze ale rovnou z úrovně terénu vstoupit do podlaží, zapuštěného ještě o patro níže.

Přízemí domu je rozděleno průběžnou příčnou chodbou vedoucí napříč domu do dvou zhruba stejných částí.  Pohledově nejvýraznější dominantu přízemí tvoří mohutné vyzděné černé kuchyně. V jižní kuchyni je dochována pec na chleba. V severní polovině pec chybí, ale o to je mohutnější topeniště, oddělené od vnitřku domu masivním mandrholcem. Největšími místnostmi v přízemí jsou téměř identické světnice, zabírající  severní a jižní okraje domu. Patro je členěno podobně jako přízemí, tedy s největšími místnostmi na severu i jihu v obou případech přes celou šíři domu. Chybí průběžná chodba, ta je nahrazena obdélnou halou v západní polovině středního traktu.  V severní polovině domu je zachována i zděná část původní černé kuchyně. Ta již nemá mohutné proporce jako v přízemí. V západní části jde o menší kuchyňský výklenek s dochovanou plochou pro vyvýšené topeniště. Blíže středu domu je komínový výklenek, patrně druhotně stavebně upraven na otopný a komínový otvor bez zřetelné kuchyňské funkce.

Okolí a historické souvislosti:

Kittelův dům spolu s několika dalšími památkově chráněnými stavbami tvoří jádro dnešní obce Krásná (Šumburk, Schumburg). Celý soubor staveb, jakož i název dnešní místní části souvisel s lékařskými, lékárnickými a léčitelskými aktivitami Jana Josefa Kittela v druhé polovině 18. století. K majestátnímu Kittelovu domu vede cesta vycházející z malé návsi, roubené kostelem sv. Josefa a farou.  Zhruba uprostřed mezi kostelem a farou byl postaven morový sloup Nejsvětější Trojice. Trochu stranou, jakoby ochraňovala vstup k celému areálu, stojí na vyvýšeném podstavci socha sv. Josefa.
Zděná kaple se studánkou s mírně radioaktivní vodou je první z řady níže po svahu se nacházejících podobných zděných a zaklenutých staveb s rozměrným bazénkem. Tyto stavby pravděpodobně již od 2. poloviny 18. století sloužily k vodoléčbě. Léčivé účinky jsou dodnes tradovány hlavně v ústní tradici.
Dalších několik budov z původního areálu se již nedochovalo. Patřila k nim dřevěná budova školy umístěná jižně od kostela, v literatuře zmiňované Kittelovy skleníky a několik dalších drobnějších staveb. Budova pravděpodobně bývalé stodoly uzavírající dvůr domu na severní straně je proměněna na rekreační objekt bez památkových a architektonických ambicí, naproti tomu dnešní budova Kittelova muzea západně od Kittelova domu, svojí podélnou osou orientovaná souběžně s cestou, je dochována ve stavu z přelomu 19. a 20. století.

Všechny výše uvedené stavby byly postaveny v relativně krátké době v druhé polovině 18. století a jejich vznik je zcela zásadně spojen s osobou Jana Josefa  Kittela.


Pěnčín (u Jablonce n. N.)