Za bílou paní - na Slavíček

Že byste rádi viděli Bílou paní? - Pojďte s námi na Slavíček.

Slavíček je výrazný čedičový vrch (535 m), strmě vystupující z nižší pískovcové plošiny asi 1,5 km jihovýchodně od Sloupu v Čechách. Jeho jméno bylo podle místní tradice odvozeno od hvízdání větru ve skalních slujích na úpatí, které prý připomínalo zpěv slavíka. Vrcholový kužel kopce je porostlý převážně bukovým lesem a po jeho temeni probíhá čedičová žíla, tvořící asi 200 m dlouhý skalnatý hřbítek s patrným rozpadem horniny do vodorovných nebo vějířovitě uspořádaných sloupců. Na západním konci hřbítku je u sestupové cesty do Sloupu skála s pěkným vějířem čedičových sloupců, připomínajícím ocas ležícího ještěra. Také na severním svahu kopce vyčnívá několik čedičových ostrohů, mezi nimiž je asi 15 m vysoká kuželovitá skalní věž, zvaná Bílá paní. Je tvořena vodorovně uspořádanými čedičovými sloupky a uprostřed má zaškrcení, díky němuž připomíná ženskou postavu. Kdysi prý byla skála natřena vápnem k zesílení strašidelného vzhledu. Podloží čedičového vrcholu Slavíčku tvoří pískovcová plošina, ukončená na severní straně strmými skalnatými srázy s několika krátkými roklemi. Je zde řada zajímavých skalních útvarů a horolezeckých věží, které se někdy souhrnně označují jako Sloupské skály. K nejzajímavějším útvarům patří Švédská stěna a Švédská díra, úzký skalnatý hřbet s Liščí dírou nebo skalní ostroh se Samuelovou jeskyní. Dále k západu vyčnívá vysoký skalní masiv s vyhlídkou Na Stráži, v jehož blízkosti je upravené lesní divadlo. Také na jižní straně Slavíčku je několik zajímavých strží a skal, z nichž si zaslouží pozornost hlavně skalnatý Bukový důl, pískovcový lom Střelnice a jeskyně Psí kostel. Na východě Slavíček souvisí s Tisovým vrchem a ze sedla mezi oběma kopci sestupuje k jihu strmá stezka do romantické pískovcové rokle Modlivého dolu.

Nový Bor