Zobrazit obsah

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

 

Facebook

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • Po polsku

Obsah

Kristiánov

zobrazit v mapě
Adresa

Adresa

Bedřichov
468 12 Bedřichov

GPS: 50° 48′ 47.851″N  15° 11′ 8.33″E

Sklářskou huť na Kristiánově založil na sklonku 18. století sklářský mistr Riedel.

V Jizerských horách v té době on a jeho nejbližší příbuzní podnikali na několika sklárnách (blízký Bedřichov, Nová Louka), potřebovali však najít místo v horách, kde bude dostatek dřeva, které budou skláři moct těžit a použít při výrobě skla (na roztápění v pecích a při výrobě surovin do základní skelné hmoty). Kristiánovská huť začala úspěšně fungovat a její provoz byl natolik stabilní, že kolem sklárny vyrostla osada, která měla vlastní malou školu, hřbitov a kapličku umístěnou v domě majitele sklárny. Zhruba po sto letech Kristiánov zachvátil požár – shořela sklárna a za své vzala i škola. Stát zůstal tzv. Panský dům, kde za časů fungování žil majitel sklárny. Ten byl po ukončení provozu využíván jako rekreační místo pro letní pobyty dětí z chudých libereckých rodin. V krizovém roce 1938 Panský dům využívala československá armáda, která střežila sousedící linii obranných pevnůstek, které měly chránit Československou republiku proti nebezpečí německé agrese. Poté, co museli vojáci odejít a vše přenechat Němcům, Panský dům zapálili, aby se nedotal do rukou nacistů.

Stát tak zůstal jen bývalý domek skláře Fuchse, v době provozu huti fungující jako hospoda. Po 2. světové válce patřil Klubu českých turistů, těsně před listopadem 1989 byl Muzeem skla a bižuterie v Jablonci zrekonstruován a byla v něm umístěna expozice kristiánovského sklářství včetně dřevěného modelu sklárny v době své „největší slávy“. Muzeum je v letní sezóně otevřené každý den mezi 9. a 17. hodinou. Prohlédnout si můžete i malý lesní hřbitůvek, kde na zašlých náhrobcích najdete jména lidí, kteří v 18. a 19. století pomáhali vzniknout kráse a jménu jizerskohorského sklářského umění.