Rozhledny a vyhlídky

Původní dřevěná rozhledna se tyčila na lučanským údolím již od roku 1889 (787 m n. m.).

Novorenesanční budova liberecké radnice byla postavena v roce 1893 podle projektu vídeňského architekta F. Neumanna. Známá je její blízká podoba s radnicí ve Vídni.

Na Resselově vrchu, severně nad Frýdlantem stojí kamenná rozhledna z roku 1907.

Unikátní stavba na vrcholu Ještědu se stala dominantou Liberce i celého regionu.

Krásná Máří je oblíbená jizerskohorská vyhlídka.

Neobvyklá stavba vznikla v letech 1900-1901 na popud Heinricha Liebiega, jako místo odpočinku a občerstvení a také jako rozhledna. Výšina prožila bouřlivé časy, postupem času chátrala, až musela být zavřena. V současné době je Liberecká výšina opravena a opět slouží návštěvníkům. Nabízí jim ubytování, občerstvení i relaxaci ve wellnessu.

Maják Járy Cimrmana se nachází v obci Příchovice u historického stavení U Čápa nedaleko Kořenova v Jizerských horách. V těsné blízkosti majáku i stojí Muzeum Járy Cimrmana.

Funkcionalistická obdélníková pětipatrová budova radnice se nachází na hlavním a nejstarším jabloneckém náměstí.

Dřevěná rozhledna se nachází na Císařském kameni u Rádla.

Kamenná rozhledna s výhledem na Jizerské hory.

Rozhledna v Heřmanicích má neobvyklý tvar tubusu zakončeného kopulí, nejčastěji je označována jako okurka.

Kamenná rozhledna (859 m n. m.) s jedním z nejhezčích rozhledů v Jizerských horách.

Rozhledna Nisanka v Nové Vsi nad Nisou je rozhledna kombinovaná s telekomunikační věží.

Výletní restaurace s 20 m vysokou vyhlídkovou věží byla postavena na jižním okraji města Jablonec nad Nisou v roce 1906.

Nad Prosečí je název chaty a rozhledny na Prosečském hřebeni Jizerských hor. Leží mezi Jabloncem nad Nisou, Prosečí nad Nisou a Vratislavicemi nad Nisou ve výšce 593 m n.m.

Rozhledna Rašovka s přilehlou nekuřáckou restaurací V Trnčí byla slavnostně otevřena v červnu roku 2006.

V roce 1887 otevřela jablonecká, janovská a hornokamenická sekce Německého horského spolku na jednom z vrcholů Maxovského hřebene (820 m) rozhlednu.

Na nejvyšším vrcholu české části Jizerských hor Smrku, vysokém 1 124 m n.m., stála rozhledna již od roku 1892.

Štíhlá osmiboká kamenná novogotická rozhledna bývá nazývána královnou Jizerských hor.

Kamenná rozhledna na Tanvaldském Špičáku z roku 1909 je vysoká 18 metrů. Z jejího vrchu je kruhový výhled na Jizerské hory a českou i polskou část Krkonoš.

Přímo nad obcí Smržovka, nad smržovským nádražím, ční skalní vyhlídka zvaná Finkstein. Její jméno pochází od smržovského průmyslníka Finkeho.

Vrchol Holubník s vyhlídkovou skálou poskytuje velkolepý kruhový rozhled po okolních Jizerských horách.

Skalní dominanta Ořešník se tyčí ve Smědavské pahorkatině nad obcí Hejnice, ve výšce 800 m.n.m.

Upravená skalní vyhlídka vysoká 944 metrů s dokonalým kruhovým rozhledem leží na západním okraji Klínového vrchu, krátkého hřbetu mezi údolími Hájeného potoka a Smědé v Jizerských horách.

Jizerské hory jsou proslulé množstvím rozhleden. Mohou se ale pyšnit také mnoha vyhlídkami, které krajinu vůbec nenarušují.

Věž frýdlantské radnice je zpřístupněná turistům, provozuje ji Městské muzeum Frýdlant.

Vyhlídková skála na úbočí hory Muchov byla upravena jako zděná vyhlídka se schodištěm. Terezínka je z Tanvaldu dobře přístupná po červeně značené turistické trase.

Vyhlídková věž s krásným výhledem na město Liberec.

Pět atraktivních vyhlídkových míst nad Lázněmi Libverda je osazeno dřevěným stojanem s informační tabulí. Na každé z nich najdete jednu z místních legend společně s místopisem vztahujícím se k vyhlídce.