Zobrazit obsah

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

 

Facebook

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • Po polsku

Obsah

Rok 1991

Jizerská padesátka

17. února proběhla další, již XXIV. Jizerská padesátka. A určitě se nespleteme, když napíšeme, že se stala přelomovou ve všech směrech. Tak za prvé. Byla první po revoluci, po pádu totalitního režimu (v roce 1990 se kvůli nedostatku sněhu neuskutečnila). S tím souvisí i fakt, že k závodu nastoupilo daleko menší množství běžců než v předchozích ročnících. V době velkých společenských, politických, ekonomických a dalších zásadních změn se sport dostal na jistou dobu do pozadí a do závodu tak nastoupilo jen 2703 závodníků. I to je však počet úctyhodný, zvláště uvážíme-li, v jakém kotli změn se celá střední Evropa nacházela. Prvním, co udeřilo každého Padesátce věrného účastníka nebo přihlížejícího do očí, byl odlišný termín konání. Místo tradiční poslední neděle v lednu organizátoři běh posunuli na polovinu února, aby tak předešli horám beze sněhu a tím pádem velkému zklamání ze zrušeného závodu. Letošní ročník se tak mohl uskutečnit a sněhu bylo tolik, že si vedoucí závodníci cestu museli prošlapávat. Nechť promluví autor knihy Jizerská padesátka Jiří Langer o dvou vítězích a o jejich ryze sportovním a kamarádském výkonu: „Samotný závod se jel za nepříjemného větru, ve stopách zavátých padesáti centimetry čerstvého sněhu, které si vedoucí běžci, favorité závodu, Miloš Bečvář ze Strakonic spolu s Františkem Karlíkem z SKP Štrbské Pleso museli na některých úsecích dokonce prošlapávat. Však také manifestačně dorazili držíce se za ruce v čase 2:44:58 hodiny do cíle, takže hlavní rozhodčí Josef Bajzík řešil dilema: Diskvalifikovat oba závodníky, že znevažovali závod, nebo spolehnout na vlastní oči, že Bečvářovy nohy byly v cíli dříve. Vítěz ovšem proti svému prvenství protestoval. ´Odtáhli jsme závod spolu, je to nespravedlivé´, durdil se Bečvář. ´Připadali jsme si jako Hanč a Vrbata, ale myslím, že vítězství patří po zásluze Mildovi,´ oponoval Karlík." Třetí pak dojel budoucí tajemník organizačního výboru Padesátky a taktéž budoucí starosta Bedřichova, Martin Koucký z Dukly Liberec. Podíváme-li se na výsledky žen, dostaneme se k další novince – zatímco v předchozích ročnících závodnice jely 30 km dlouhou trať, nyní si již mohly zvolit z původní délky (kterou vyhrály 1. Iveta Knížková z Elitexu Jablonec, 2. Eva Plavečková také z Elitexu, 3. Jana Gaudelová z Horní Branné) a nebo se přihlásit na 50 km dlouhou trať, stejnou jako jeli muži. Na této těžší trati dominovala a potřetí na Padesátce zvítězila Heidi Suchánková z Elitexu Jablonec, následována Bělou Podrábskou (která zvítězila ve II. ročníku v roce 1969) a třetí Bianchinovou z Německa.
A ještě stále nekončíme s novinkami ! Jizerská padesátka se letos konala jako jeden ze závodů OST – WEST cupu, skládajícího se ještě z Biegu Piastów v polských Jakuszycích a německých závodů Kammlauf v Mühleitenu a Skadialoppet v Bodenmaisu. Z českých borců nám v celém seriálu udělali radost jeho celkový vítěz Miloš Bečvář a na třetím místě bedřichovský Martin Koucký.
A nechme opět mluvit Jiřího Langera: „Tento rok se již nejel turistický závod nazvaný Ve stopě Jizerské padesátky, který se konal od roku 1978 vždy týden po hlavním závodě. Podle organizátorů z Klubu českých turistů Lokomotivy Liberec už to nebylo potřebné, neboť 70 kilometrů upravených běžeckých stop fungující Jizerské magistrály běžkaři mohou využívat kdykoli v průběhu celé zimní sezony.“

Zdroj informací, formulace částí textu a citace (vyznačeny kurzívou): Langer, Jiří: Jizerská 50. 35 let dálkového běhu na lyžích – Memoriálu Expedice Peru 1970. Vydáno 1991

.

Z dění v obci

V roce 1991 proběhlo celorepublikové sčítání lidu, které přineslo velmi zajímavý přehled o složení obyvatelstva, počtu bytů, rodin a dalších. Takové výsledky získal samozřejmě také Bedřichov.

Také v Bedřichově se objevil fenomén privatizace, převedení objektů ze státních rukou do soukromých. V průběhu roku došlo k důležitým jednáním a vyvěšení seznamu objektů k privatizaci.

Do pronájmu se dostal objekt restaurace Dolina u koupaliště.

Obecní zastupitelstvo rozhodlo, že provozovatelé musí požádat o schválení provozní doby.

Bylo řešeno vyvážení domovního odpadu – u Horské služby a restaurace Nisa umístěny velké kontejnery.

Obec podala žádost na Okresní úřad v Jablonci nad Nisou o zvýšení dotací.

Byla vyčištěna přehradní nádrž nad centrálním parkovištěm, akci zajišťovalo Povodí Labe.

Obecní úřad podpořil Sbor dobrovolných hasičů – poskytl finanční prostředky na nákup nafty a požární cisterny.

Objevil se zájem o znovuotevření kamenolomu – obec nesouhlasí.

V přípravě je výstavba objektu na parkovišti – provozní budovy, která bude zahrnovat veřejné toalety, provozní místnost a prostor pro obsluhu parkoviště.

I na letošní rok se připravovala mikulášská besídka – v Armabetonu.