Zobrazit obsah

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

 

Facebook

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • Po polsku

Obsah

Rok 1986

Sportovní rok

26. ledna proběhla XIX. Jizerská padesátka a to za mohutného sněžení a vichřice, v některých místech až stokilometrové. Z toho důvodu bylo nutno z bezpečnostních důvodů změnit trasu, nakonec zkrácenou na 43 kilometrů. Pořadatelé se museli připravit na vše, zejména na vyčerpání sportovců na tento rok opravdu extrémní trase. 6 154 bojovníků se však s rozzlobenou přírodou rvalo více než statečně a urputností bojovníkům se zimou vlastní dosáhli obdivuhodných výkonů. V knize Jizerská 50 vzpomíná její autor Jiří Langer: „Ačkoli pořadatelé posílili sběrací autobusy na Smědavě, nakonec v tom krutém počasí vzdalo nebo bylo diskvalifikováno pouhých 137 účastníků, z toho jen 3 ženy (z celkových 714 !). Zda byl tento ročník nejkrutější, nejtěžší či nejdrsnější už však posoudí jen pamětníci a přímí účastníci 19. ročníku, který byl součástí oslav 100. výročí vzniku první české tělocvičné jednoty v Liberci, jíž je Lokomotiva uznávaným pokračovatelem.“ A kdo se tedy nakonec v boji s „bílou tmou“ prorval až na „bednu“? Zvítězil jeden z legendárních mužů Jizerské padesátky, Jiří Beran (Elitex Jablonec). Nechme ho prostřednictvím p. Langera zhodnotit závod: „Vánek to určitě nebyl, ale na takové počasí jsem vytrénován z Krkonoš. Ale v roce 1982, kdy pršelo, to bylo ještě horší.“ Na druhém místě dojel Květoslav Valčík (Rudné doly Jeseník, dříve stejně jako Beran v Dukle Liberec), třetí Jan Pavelek (Nové Město na Moravě). Z žen byla nejlepší Gabriela Svobodová, její výkon nechť ohodnotí opět Langer: „V husté chumelenici si mezi ženami opět suverénně vedla Gabriela Svobodová, členka bronzové štafety ze Sarajeva, která svůj třetí start proměnila ve třetí zlato. V té době již trenérka biatlonistů RH Jablonec, nyní trenérka na jabloneckém Gymnáziu a Sportovním gymnáziu dr. Randy, celý dvacetikilometrový závod táhla. Za ní se vezla mladá olympionička NDR Antje Miserská, a tak Svobodové nepomohlo ani taktické zpomalování tempa. Teprve tuhý finiš nakonec znamenal vítězství o devět desetin sekundy.“ Miserská tedy přijela druhá, třetí pak vynikající závodnice Jizerské padesátky Heidi Suchánková.

Zdroj informací a citace (vyznačeny kurzívou): Langer, Jiří: Jizerská 50. 35 let dálkového běhu na lyžích – Memoriálu Expedice Peru 1970. Vydáno 1991

Jako každou zimu Jizerky využívaly tisíce lidí – jednotlivců i skupin. S oblibou na zimních pláních čas trávily školní kolektivy, i díky přispění Horské služby, která pro ně upravovala trasu hojně využívané trati Buď fit! Využívaly i sjezdový areál, hlavně bedřichovské děti měly radost, protože získaly permanentky na vleky.

Po odchodu sněhu se hory začaly hemžit lidmi s batohy, kteří okolí Bedřichova rádi prozkoumávají po svých. Ale nejen turistika patří k létu v naší vesnici. Rekreační chaty se pravidelně plní školami v přírodě, kde děti aktivně odpočívají od znečištěných měst v průmyslových oblastech. I proto je v přípravě obnova hřiště, kterou využijí jak přespolní, tak místní.

Jizerskými horami se prohnala Rallye Bohemia a hory v těch hodinách byly plné rychlých závodních aut.

Dalším velkým plánem pro Bedřichov je vybudování lyžařského stadionu v areálu pod Lesní chatou. V letošním roce proběhla místní šetření pro budoucí práci. Až bude stadion hotov, Bedřichov se jistě definitivně zařadí mezi nejvýznamnější centra běžeckého lyžování v České republice i mimo ní.

Z kroniky Horské služby

Letošní karneval se odehrál 29. března. Kronika Horské služby říká: „Všichni kdo přišli, byli odměněni pěkným počasím, posledním lyžováním, a nelepší masky pěknými cenami od pekařů a hasičů. Na své si přišli i ti nejmenší a všechen rej řídil trochu modernizovaný bratr Krakonoše. Sníh byl opravdu poslední, ale účast byla hojná (upraveno – pozn.).“ Záznam pořídila, stejně jako v loňském roce, Československá televize.

Horská služba se postarala i o další významnou událost. V Bedřichově se točil film ! Nebyl to film televizní, ale instruktážní, natáčený pro potřeby Horské služby. Metodický snímek natáčeli pracovníci Československé televize ve spolupráci s bedřichovským členem HS Miroslavem Bícou, ale zapojili se i další členové bedřichovského okrsku a oblasti Jizerské hory.

A naposledy z kroniky Horské služby. V první polovině července se uskutečnil zájezd jejích členů do Alp, za Bedřichov jeli pánové Bíca a Jindra. Na svých toulkách horami, krajem zaslíbeným, se dostali i pod Matterhorn, vysněný kopec všech horolezců, na který se jim podařilo vystoupit. Na dalším alpském putování se zastavili v Bernských Alpách a stanuli na vrcholcích Mnicha (Mönch) a Eigeru, a cestu zakončili v Chamonix, odkud vystoupali 8. srpna na nejvyšší evropskou horu, Mont Blanc, navíc v den dvoustého výročí prvního výstupu na vrchol.

Život v obci

Vysoká škola strojní a textilní má v Bedřichově své před nedávnou dobou vybudované „výcvikové středisko.“

8. května byl proveden jarní úklid trasy J50 včetně startovního a cílového prostoru.

Vedení autobusové dopravy v Jablonci nad Nisou provedlo krátkodobý monitoring obsazenosti večerních autobusů na trase č. 1 z Bedřichova do Jablonce. Na základě toho navrhli spoje ve 20:20 a 23:00 hodin kvůli malému využití zrušit. Bedřichovští byli samozřejmě tvrdě proti, takové opatření by odřízlo většinu obyvatel od kina, divadla, večerního posezení ve městě, ale také, a to možná hlavně, od návratu z odpolední směny domů. Doufejme, že podobné návrhy se již nebudou opakovat, protože je v žádném případě nelze přijmout.

Co bedřichovské dopravě naopak pomůže, bude chystané rozšíření silnice do Janova, realizace se chystá po dokončení prací Vodních staveb.

Vzhledem k neutěšenému, tragickému stavu jizerskohorské přírody a nekončícímu tvrdému boji s obalečem a kůrovcem byl letos opět proveden postřik proti lesním škůdcům. Doufejme, že les začne brzy opět žít a hory budou návštěvníky opět lákat, aby se na ně přijeli podívat jako na oázu klidu, míru a zdraví a ne jako na odstrašující příklad, kam se to až s neuváženým vypouštěním zplodin a špatnou ekologickou praxí dá dotáhnout. Je to práce na dlouhou dobu, ale snad se podaří !