Zobrazit obsah

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

 

Facebook

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • Po polsku

Obsah

Rok 1983

Počasí a bedřichovský turistický rok

Po předchozích bohatých letech přišla letos hubená zima.

Sportovní rok v Bedřichově

XVI. ročník Jizerské padesátky, výsledek příprav, tréninků a očekávání, vyvrcholil v neděli 29. ledna závodem, na který budou přítomní dlouho vzpomínat. Bohužel však ne klidným průběhem a zimní sněhovou pohádkou, nýbrž naopak mohutnou oblevou, která čtyři dny před startem zlikvidovala kvalitní sněhové podmínky a to natolik, že se vážně uvažovalo o zrušení závodu. Nechme hovořit Jiřího Langera prostřednictvím jeho knihy Jizerská 50: „Pak však ředitel závodu Václav Foff znovu zavelel do boje s nepřízní počasí. Sníh se naváží a naváží a nakonec se v 9 hodin přece jen přes 6 tisíc závodníků dalo do pohybu. ´Měli jsme zato, že pro tento ročník jsme vybrali pěkné, náročné a lyžařsky technické tratě. Skutečnost však byla jiná, museli jsme improvizovat až do poslední chvíle. Aby se mohlo startovat, muselo se zaházet sněhem 8 km tratí. Všichni šli do akce, přjeli vojáci a dokázali jsme to,´ popisoval zoufalou situaci Foff. Část závodníků běží pěšky po silnici na Královku, část lyžuje. Sněhu je pomálu, některé úseky tratě holé, a tak pořadatelé na poslední chvíli změnili trasu a závod musel být zkrácen na 47 kilometrů, když se navíc úsek z Jizerky jel v obou směrech. Úplně bez sněhu byla Olivetská hora, a tak se jelo opět kolem Holubníku. Běží se v mlze, začíná padat krupice, střídavě mrholí.“ Musíme smeknout před všemi závodníky, kteří za tak mizerných podmínek vyrazili na trať. Nejrychlejší z nich byli: 1. Miloš Bečvář, 2. Květoslav Žalčík, 3. František Chládek (jako již několikrát všichni z Dukly Liberec) a 1. Gabriela Svobodová, 2. Heidi Suchánková (obě RH Jablonec), 3. Sigrid Klingerová. Z Langerovy knihy nemůžeme neocitovat ještě několik úsměvných okamžiků závodu. Například jak byla posílena bojová morálka závodníků: „Na trať ostře vyrazila reprezentační skupina Dukly Liberec.. (kráceno – pozn.) .. S nimi jejich reprezentační trenér Milan Urbanec, který své svěřence hecoval slovy: „Běda tomu, koho předběhnu.“ Nebo poslední dorazivší, který si své „památné“ umístění užil opravdu královsky: „Zcela posledním klasifikovaným běžcem, když se závod protáhl hodně do tmy, byl Jaroslav Slavík z Československé televize Praha. Závod si vychutnával 8 hodin 18 minut a 27 vteřin, neboť pořadatelé zapomněli stanovit limit.“

Zdroj informací a citace (vyznačeny kurzívou): Langer, Jiří: Jizerská 50. 35 let dálkového běhu na lyžích – Memoriálu Expedice Peru 1970. Vydáno 1991 (kniha ke koupi mj. v infocentru v Bedřichově)

Jestliže Padesátka bojovala s nepříznivými sněhovými podmínkami, o týden později při „Stopě“ si již nebylo nač stěžovat. Kronika Horské služby Bedřichov k tomu říká: „Přestože účastníci, kteří zvolili nejdelší trasu, bojovali pod sedlem Holubníku a v okolí Tetřevích bud se silným ledovým větrem, byli všichni spokojeni hlavně s dobrým sněhem. Spokojeni jsme byli i my, protože jsme nemuseli zasahovat.“ Že při tak masové akci, jako několikatisícový dav amatérských sportovců všeho věku, nezaznamenala žádné vážnější zranění, je obdivuhodné.

Pro zimní sezónu Bedřichova a celé jižní části Jizerských hor je významným bodem lyžařský areál Malinovka. Proto je potěšující zpráva, že letos byla zahájena stavba dalšího vleku, H-80 Pastviny, v rámci akce Z, vleku a provozní budovy. Po jejich dostavění bude areál pro sjezdaře zase o něco hezčí a kvalitnější.

Pod vedením TJ Sokol Janov se v Bedřichově sešel dětský sportovní oddíl. Sdružuje mladé, které mají zájem o pohyb a je jistě velmi dobře, že se zde naučí aktivnímu a cílevědomému životu. Bedřichovské děti také mohou volně využívat bedřichovské vleky, což jim jistě závidí „mladí kolegové“ z měst v údolí i z vesnic v blízkého okolí.

5. března se na svazích sjezdovky konal další ročník rozloučení se zimou. Minulý ročník byl natolik úspěšný a mezi lidmi oblíbený, že se pořadatelé rozhodli scházet se v maskách každý rok. Takže také letos se na lyžích nad Bedřichovem proháněla bizarní stvoření roztomilá i děsivá, vážná i veselá, přičemž jim vévodily „Zima“ a „Jaro“, které si na sněhu také předaly vládu. Ovšem spokojené byly hlavně děti. Na „rychlých prkýnkách“ kolem nich prosvištěli Jů a Hele, pan Spejbl nebo čarodějnice na koštěti. Mimořádný den si užili všichni přítomní a nezapomene se na něj dlouho.

Dění v obci

Jako v předchozích letech, i v tomto roce musí bedřichovský občanský výbor řešit mnoho problémů, vzniklých přirozenou cestou i lidskou nedbalostí a bezohledností.
U okresní správy silnic bylo třeba nutné urgovat vyčištění silnic a příkopů kolem nich, zavalených zbytky škváry. Nejenže příkopy tak postrádají svou funkci, odvodňovat okolí silnic, ale nevypadá to hezky a rekreační obec, kam přijíždějí turisté relaxovat a užívat si přírody, by měla vypadat úhledně. Ještě horší je nepořádek u rekreačních objektů a kravína, mnohde nejsou dobře zabezpečeny septiky, které pak nevábně a nebezpečně znečišťují okolí. Nechybí ani bezohledné skládky. Lidé si zkrátka myslí, že za ně někdo uklidí nebo že nepořádek zmizí mávnutím kouzelného proutku. Není to ale pravda. Je třeba neustále apelovat, z titulu úřední moci donutit zmíněné, aby se chovali v přírodě i ve vesnici jak velí slušné vychování, zákony a vyhlášky.
Stížností je hodně, je ale i dost lidí, kteří jsou ochotni sami a ve volném čase udělat něco pro pěkný vzhled Bedřichova. V dubnu například proběhl jarní úklid s dobrým výsledkem, např. na úklidu hřbitova ve dnech 23. – 30. devět občanů odpracovalo celkem 150 hodin.
I přespolní, někteří chataři a chalupáři, se podíleli na pracích v Bedřichově, což je chvályhodné.

Jinak se v roce 1983 řešila spousta denních i dlouhodobějších problémů, třeba na veřejné schůzi dne 21. října. Mezi tématy byla například rozprava nad bedřichovskou zvláštností a snad už i tradicí – zavřeném obchodě s potravinami ve středu odpoledne. Jedny hlasy prosazovaly otevření obchodu v tuto dobu, jiné oponovaly, že na zavedenou tradici si již většina obyvatel zvykla a přizpůsobila se jí. Nakonec zůstalo při starém a obchod ve středu odpoledne otevřeno nemá.

Hovořilo se o důsledné kontrole vyvážení odpadkových košů, které byly v Bedřichově instalovány, ale někteří si myslí, že se vysypou samy. Vinu nesou opět hlavně provozovatelé chat a restaurací, kteří, většinou odjinud, se k naší obci chovají někdy dost podivně.
Také je nutno zlikvidovat skládku u odbočky na Weberovu chatu, na tzv. Kohoutu, kde se povaluje dokonce torzo autobusu.

Bedřichovské koupaliště bylo uzavřeno, plánuje se důkladná asanace.

Diskutoval se špatný stav prodejny, který je nutno akutně řešit – do budovy zatéká.

V plánu bedřichovských bylo postavení nové autobusové zastávky, v roce 1983 se ale nerealizovalo.

Každoroční senoseč byla letos dobře zvládnuta. Byly opraveny sekačky, závazek „každý občan 1q sena“ se podařilo překročit.

Sběr druhotných surovin byl také úspěšný – za I. pololetí bylo vybráno 141,9 q papíru, 26 q textilu, 480 q železa.

V rámci úklidu hřbitova zde byla zrenovována vodovodní síť.

Odbočka Svazu požární ochrany uspořádala zájezd do Prahy.

22. října proběhla lesní brigáda.

Po problémech v loňském roce kostelní hodiny i osvětlení fungují bez problémů.

Silnice v úseku mezi Armabetonem a potravinami byla penetrována, opraven její povrch.