Zobrazit obsah

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

 

Facebook

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • Po polsku

Obsah

Rok 1979 (kráceno)

Úvod

v souhrnu událostí se nejeví jako příznivý. Vysokou minusovou položkou v bilance ji ohrožení našich lesů , které letos zjevilo celou šíři důsledků.

Zdařily se velkolepé zimní podniky, rekreantů bylo zase ke čtyřem tisícům. Obliba neklesá. Bedřichov se jim stará o zlepšení prostředí oddechového pobytu. V obětavosti občanů přispět prací veřejnému blahu je Bedřichov zase na prvním místě v okrese.

V provádění budovatelských akcí jsou do závěru roku skluzy – na úpravně vody, na stavbě prodejny, dokončení parkovišť a budování kanalizace. Ale příčiny jsou objektivní. Přibyl nový lyžařský vlek, dobudovaný v termínu. Opravily se cesty, pečlivá je starost o zeleň.

V konkrétních bodech je tu už plán příštího snažení. Optimisticky a velkoryse rýsuje se v něm rok následný.


Zima na Bedřichově

Nový rok 1979 vítal Bedřichov mrazivě. Přimrzlá a zamrzlá auta rekreantů se nemohla rozjet v nenadálém poklesu teploty. Nuceně jich tady uvázlo po horách, ale to byly příhody ještě celkem humorné. Vlna mrazů přinesla však ochromení mnohem horší a to do života celé země. Vznikla vleklá celostátní energetické krize a měla dalekosáhlé následky především v hospodářské oblasti. Rázem nebylo uhlí pro elektrárny, vázla všechna doprava. Dopad této stituace na naši vysokohorskou obec se projevil vypínáním veřejného osvětlení a vyhlášení dlouhé řady opatření, rozpracovaných jabloneckým okresem i těch celostátních. Pro Bedřichov to znamenalo, že děti nejely týden do janovské školy, potom byly ještě zimní prázdniny místo jarních. Na nějaký čas se zastavily lyžařské vleky, pěkně již rozjeté v dobrých sněhových podmínkách, oslábl i příliv rekreantů. Žehralo se na televizi, která mula omezovat vysílání – tady se u ní vysedává za dlouhých zimních večerů více než kde jinde. A všeobecně se říkalo, že jsme už zažili horší tuhé zimy, než byl tento přechodný mrazivý nápor, a že to také šlo. Ale přiznejme si, že se změnily i tady nároky na pohodlí, které už sem do hor přinášejí elektrické dráty. Že i v chalupách perou automatické pračky a sálají akumulační kamna, zatím co palivové dřevo hnije v lesích kolem.


Start lyžařů

Zimní lyžařská sezona se i v těchto celkových starostech rozeběhla a nejvíce vzruchu opět nesl do obce nadmíru již populární závod Jizerská padesátka. To mohutné masové soustředění sportovců a oddaných ctitelů zápolení v běhu na lyžích bylo v časném ránu 28. ledna více slyšet než vidět. Taková neproniknutelná mlha halila Bedřichov a ještě při rozjezdu závodníků na planině pod Královskou výšinou bránila filmařům a fotografům zachytit pestrost davů, jež se dalo do pohybu po běžeckých tratích. Počasí tedy tradičně nepřálo. Zase tu nastal nečekaný zvrat, těžko se odhadovalo mazání lyží. Atmosféru Jizerské padesátky dotváří možnost účasti také početné obce divácké na rozlehlých prostorách a přístupových cestách. Tak ze sportovní události se stává i jakási pouť se všemi zlozvyky neukázněného davu, který přináší i do slavnostního startu rušivé halasení a divácké manýry sportovních hřišť. Závod se jel s tradičním heslem uctění památky zakladatelů, libereckých a jabloneckých horolezců zahynuvších daleko od vlasti, jako XII. ročník Memoriálu Expedice Peru. Mnoho se vylepšilo na přípravách a o mnoho více bylo starostí. Vždyť se vyhovělo šesti tisícům šesti stům čtyřicet jeden přihlášeným. (Skutečný zájem daleko ještě převyšoval tento počet. Žádostí bylo třináct a půl tisíce a to by již naše Jizerské hory neunesly.) Pozměnila se letos trať žen měřící 26 km a vyvedena byla tak, aby nedocházelo ke střetům se závodníky z řad mužů. Ti jeli svých 50 km po staré trase a cíl všech byl v Bedřichově. Letošní závod byl také jednou z prvních akcí, spadající do rámce Československé spartakiády. Startovalo 5 200 mužů a 787 žen. Vítězi ročníku 1979 se stali mistři ČSSR Beran z Dukly a Svobodová z RH Jablonec n. N. Mezinárodní charakter udala účast lyžařů deseti států, mezi nimi vedli Němci z NDR, kterých přijel přes devět set.

Vzhůru do Bedřichova – zaznělo ještě 3. února, kdy se k radosti velmi široké a stále se rozrůstající rodiny lyžařů uskutečnil IV. ročník akce „Ve stopě Jizerské padesátky.“ Stalo se pro tento masový závod heslem, že zvítězit může každý a podle toho také vyhlíželo osazenstvo konvojů autobusů. Přijížděly celé rodiny, pionýrské kolektivy, výpravy ze závodů, odvážili se i sváteční lyžaři, kteří vyjedou dvakrát třikrát za zimu. Ale nechyběli ani závodníci rozběhaní již na závodních tratích. Každý si mohl vybrat od 5 do 30 km. Účastníků bylo 5 723. Počasí přálo. Bedřichovský startovní a cílový prostor byl na ten den místem obrovského rojení lyžařů.

Letošní zima přiváděla ještě spousty závodníků do našich hor na měření sil na závodech již menší popularity než tyto dva stěžejní a masové. Také zástupy lyžařů – turistů. Lyžařské vleky obtáčely dlouhé fronty sjezdařů trpělivě čekajících na tento poměrně krátký požitek slalomové jízdy.

Přes Bedřichov se jela v létě Rallye Škoda 79. Podzimní sportovní akcí byl janovský pochod, na kterém bere obec účast pořadatelskou i počtem účastníků.


Expedice HS

Událostí pro Bedřichov byl v tomto roce výjezd arktické expedice Horské služby na Špicberky. Uskutečnil se 21. června od bedřichovského sídla HS, odkud vyjelo specielně vybaveno vozidlo se šesti účastníky. Vedoucím expedice byl Jiří Fukner, projektant Okresního stavebního podniku v Jablonci n. N., v současné době spjatý s Bedřichovem také řízením výstavby nové prodejny. Z dalších účastníků je tu známý a z dlouholeté činnosti v sousedním Janově oblíbený jablonecký lékař MUDr Bohuslav Karásek. Také ostatní jsou krajané, členové Horské služby a sportovních organizací – Vladimír Bulíř, Bohuslav Baudyš, Miroslav Morávek, Josef Vondra. Účelem expedice bylo ověřit si zdatnost při záchranné službě ve ztížených arktických podmínkách. Expedice se vrátila po 28 dnech zase na Bedřichov. Tady se také roznesly hned první dojmy z bezprostředního vyprávění účastníků. Promítnutí bohatého filmového a fotografického materiálu a beseda s účastníky zpestřily potom veřejnou schůzi místního národního výboru.

Horská služba našeho kraje slavila letos výročí čtvrtstoletí obětavé činnosti. Samostatná oblast Jizerské hory vznikla roku 1960, kdy se odloučila od krkonošské. V Bedřichově jí sloužila za stanoviště Chata svobody, na Kristiánově objekt sklářského muzea. Od roku 1977 je Bedřichov ústředím pro všech šest okrsků v pěkně zbudovaném sídle. Oblast Jizerské hory má rozsáhlou síť ohlašovacích stanic, pracuje v ní sedmdesát dobrovolníků pod vedením pěti profesionálů. S činností hlídek setkáváme se na lyžařských tratích, kolem vleků, na turistických trasách, Horská služba je organizátorem besed, výchovných přednášek a odtud z Bedřichova jde do světa její pravidelné zpravodajství.

x x


Počasí

Počasí tohoto roku se vyznačovalo periodami neobvyklých dní. Tak hned v začátku byl to prudký zvrat z tepla do zimy, který přivodil kalamitní situace. Mráz na Nový rok by sám o sobě nebyl nic divného, ale přituhlo na 25 stupňů pod nulou přes noc takřka v několika hodinách. Mrzlo potom ještě jak se patří po celou zimu a sněhové podmínky byly také dobré. Zimního sportování užily si děti o nenadálých školních prázdninách ve dnech 15. – 28. ledna v důsledku energetické krize. Zimní sezona končila březnem a vstup jara byl provázen řádkou slunných dní. Potom bylo počasí jako obvykle tady na horách. Teprve květen překvapil. Od 7. se udělalo tak pěkně, že to bylo zcela neobvyklé. A na dlouho. Ze začátku byly sice ještě chladné noci, dokonce s přízemními mrazíky, ale potom jakoby už rázem přišlo léto. V červnu se tu zaznamenalo dokonce 30 stupňů tepla. Sucho hrozilo nedostatkem vody. Celý červen tady už nebyl tak teplý všude jinde bylo alespoň těch 20 stupňů, u nás ponejvíce 12, a když více, tak jen na krátkou dobu. Tak tomu bylo po celé léto. Zato podzim se vydařil. Štědré slunce dlouho zlatilo nádheru zbarveného listí a ještě v říjnu byl zaznamenán příliv neobyčejně teplého vzduchu. První sníh přišel v listopadu o něco dříve než jindy, ale neudržel se dlouho. Horší byla námraza, která dolehla hlavně na stromoví. I statné smrky svěsily bezmocně větve pod tíhou jakoby skleněného obalu a křehké břízy se lámaly tam, kudy proletěl studený vichr. Několik posledních listopadových dnů pro změnu zase neobvykle teplých, přineslo uvolnění. Dokonce slunečný byl začátek prosince, noci bez mrazíků, takřka vlahé. Stráně se ještě sytě zelenaly. I pozdější sněhová pokrývka byla jakoby aprilová a o vánocích nebylo přáno lyžařům.


Lesy hynou

Jenom částečně navazuje na povětrnostní podmínky letošního roku vzrůst kalamitní situace v lesích Jizerských hor. Napadení hmyzím škůdcem se nepodařilo zarazit a bilance tohoto roku ve stavu lesních porostů je hrozivá. Hlas mezi lidmi, že kolem Bedřichova se o vánocích roku 1979 dal těžko vybrat kloudný stromeček, zní jako nadsázka, ale kus pravdy tu je. Osud samotné obce je s touto situací úzce spjat. Jak se podaří záchrana a nebo vůbec nějaké řešení, od toho je v budoucnu odvislé, zda Bedřichov bude vzkvétajícím letoviskem a nebo centrem těžařské oblasti dřeva, které bude nutno rychle z hor odstranit, než propadne úplné zkáze. Škody letošního roku samozřejmě nejsou ještě vyčísleny a bylo by jednoduché říci, že zavinil je škůdce obaleč modřínový, který už v předešlých letech napadl porosty jak Jizerských hor, tak sousedních Krkonoš a jehož výskyt přechází i dále do Lužických hor. Jisté je, že se přišlo u nás pozdě s postřikem, a co bylo platné, že byl letos organizován velkoryse. Smluvní zajištění helikoptér ze Slovenska bylo na údobí od poloviny června do poloviny července. Letošní abnormálně teplý květen však urychlil vývoj housenek. Postřik z helikoptér, prováděný opravdu systematicky, zasáhl však účinně jen v chladnějších polohách, kde se vývoj zpomalil. Ve většině porostů se ukázal málo platný. Zákaz vstupu do lesů platil od 10. 6. do 15. 7. a nedalo se nic dělat, že se takto nuceně narušila i bedřichovská rekreační sezóna. Váhalo se letos i se sběrem lesních plodin, kterých bylo po neúrodných letech tentokrát dostatečně. Konec léta ukázal v plném rozsahu, co zavinil obaleč. Tady je však třeba udělat otazník za tímto obviněním. Zkušení lesáci vám řeknou, že takový škodlivý brouček se vyskytuje i jinde ve světě, v Kanadě, v lesích Švýcarska a jinde. Ale většinou si tu příroda pomůže sama. Naše lesy jsou však nemocné, oslabené, neschopné vzdorovat přírodním kalamitám. Není žádným tajemstvím, že tady na Jizerské hory přímo a viditelně za jasných dnů čadí elektrárny z Východního Německa a Polska, usazené těsně na hranicích. V kouřových plynech jsou vedle síry prokázány další prvky jako chlór a fluór a oblast zásahu se neustále rozrůstá. V obsáhlých novinářských článcích, volajících po záchraně Jizerských hor, se sice udává příčina zkázy, ale bez udání míst, odkud pochází. Nikde se také neobjevila nadějná poznámka, že by bylo možné v rámci bratrské pomoci a těsných hospodářských svazků tuto situaci nějak řešit. Vždyť právě početní návštěvníci z NDR jsou milovníky Jizerských hor a budou nemile překvapeni, až tu naleznou stále se rozšiřující holiny místo krásných lesů a teď ještě do závěru roku, co se konkrétně a rychle dělá už letos pro záchranu krásy Jizerských hor. Plánuje se nové osázení odolnějšími listnatými porosty. Vybrán jeřáb, bříza, těžko je dosažitelná sazba buků, odvislá od dodávek ze Slovenska. Lesní závody Frýdlant a Nisa, obhospodařující lesy v Jizerských horách, organizují sběr jeřabin a semínka připravují k urychlenému výsevu. Pro příští rok je v plánu zalesnit 500 hektarů. Ke všemu však bude třeba hojně pracovitých rukou a to po řadu let jak na zpracování uhynulého dřeva, tak pro obnovu výsadby. K těmto starostem se druží i obavy, jak to bude s vodou. Neubude jí při takových násilných přeměnách ? Bude dostatek vody pro studně v Bedřichově ? Snad se udrží vláha i na vykácených plochách zásluhou rašelinového koberce, typického pro Jizerské hory, který zdržuje potřebnou vláhu. Jedno je však jisté a zarmucující – že Jizerské hory v podobě moře temně zelených jehličin už nikdo nikdy neuvidí v té kráse, jak jsme je vídali my, současníci těchto posledních let bytí nedozírných lesních porostů. Pro paměť budiž poznamenáno, že letošní rok 1979 tuto zkázu uspíšil a do historie našeho kraje se zapsal neblaze.

x x


Společenský ruch

Poskrovnu je společenského ruchu v obci s tak malým počtem stálých obyvatel. Ti ostatní, kteří zalidňují Bedřichov v rekreačních turnusech nebo o víkendech, touží spíše po čerstvém vzduchu a klidu. A přece se tu ujala tradice atraktivní letní zábavy získala Bedřichovu značnou popularitu. Letos se zase uskutečnilo vystoupení zpěváků a muzikantů hostujících na libereckých výstavních trzích. Přálo mu srpnové počasí a příjemná nálada se rozproudila na koupališti kolem improvizované scénky. Jen židlí bylo málo pro návštěvníky z široka daleka, kam všude roznesly zvěst pohotově vylepené plakáty. Jen domácí si mohli sednout. Viděli se potom v televizi, zábava byla pro ně zase odměnou za obětavou práci ve veřejných akcích. Trochu zklamala zpěvácká skupina Plavců, že se představili jen s nahrávkou svých písní. Zato pobavil známý konferenciér a zpěvák a milý bedřichovský soused Karel Štědrý. Do dalších „candrbálů“ – jak pořadatelé tuto zábavu nazvali, se ještě mnoho vylepší v zařízení přírodní scénky.

Pro děti se toho ale dělá dosti. Tak především je vždy velmi slavnostní vítání nových občánků. Tato tradice se dodržuje rok od roku. Každé dítě si odnáší ze slavnosti památeční list, krásnou hračku, maminky květiny. Sám akt vítání je důstojným obřadem. Posezení v útulné síňce národního výboru kolem stolu s pohoštěním rodičů a přátel novorozenců vyzní vždycky v družnou besedu. K Mezinárodnímu dni dětí vypravil sbor pro občanské záležitosti zájezd do Prahy. V předvánočním čase bavily se bedřichovské děti na mikulášské nadílce. Pro občany jako odměna za dobrou práci na brigádách se uskutečnil zájezd do Brna. Místo hasičského plesu uspořádal sbor požárníků už v prosinci taneční mikuláškou zábavu v Lidovém domě. Dvakrát do roka zve národní výbor občany na veřejnou schůzi. Podává se tam výčet toho, co se v obci udělalo a jaké jsou další plány. A vždycky ještě někdo vypráví, co Bedřichovské může zvláště zajímat. Na listopadové veřejné schůzi informoval Ing. Jirůška o stavbě přehrady a v Bedřichově budované úpravny vody.

Do kulturního života obce se zařazuje činnost obecní knihovny a to ne nevýrazně. Mluví o tom nejen bohatý knižní fond – 1 887 knih a publikací, ale také počet čtenářů. Těch stálých z celkového velmi malého počtu obyvatel byl v tomto roce 56 a výpůjček přes dva tisíce. Knihovna slouží také rekreantům, když jsou v Bedřichově nějakou tu řádku dní a mají chuť si něco přečíst. Výběr je tady překvapující . blízkost janovského podniku Kniha poštou dává možnost získávat pro bedřichovskou knihovnu vycházející knižní novinky. O knihovnu, která našla útulek v podkroví roubeného stavení národního výboru, pečuje a stará se o její chod knihovník Václav Novák.

x x


In memoriam

Dne 20. září zemřel armádní generál Ludvík Svoboda. Byl slavným vojevůdcem ve druhé světové válce a otěže osudu naší vlasti držel v rukou jako státník, v letech 1968 – 1975 na prezidentském stolci. Celostátní smutek zavanul k nám do hor se vzpomínkou bližší než oficiální projevy. Znali jsme tu totiž zblízka i jeho lidskou tvář, jak pobýval v domku pod Královskou výšinou. V těch chvílích prostý člověk šatem a vším ve styku s místními lidmi. Ani v prezidentské funkci nesáhl po obydlí náročnějším, jež se mu i tady nabízelo. Mnozí odtud jeli na slavný pohřeb do Prahy, jen tak o své vůli, ztracení v davech, ale s dobrou vzpomínkou tady od nás, z míst častých a dlouhých pobytů presidenta Svobody.

x x


Budování

Stavba josefodolské přehrady na Kamenici, tohoto gigantu vodních děl v Jizerských horách, má k naší obci blízko a přímo zasahuje na její území. V letošním roce se pokračovalo v ražbě štoly, kterou se bude převádět voda z přehradní nádrže do bedřichovské úpravny. Od Bedřichova bylo proraženo 800 m. Na stavbě se pracovalo i za svízelných podmínek zimy začínající třeskutými mrazy. Tempo bylo ovšem postiženo energetickou krizí, některá náročná strojní zařízení nemohla být plynule zapojována a tak hlavně na ražbě vzniklo dvouměsíční zpoždění. Časové skluzy ovlivnil i nedostatek nástrojářského materiálu a na některých staveništích, jako třeba zrovna na stavbě bedřichovské úpravny, nebylo možné nasadit kompletní pracovní útvar. Jinak si Bedřichov v tomto roce oddechl od nepřetržitých transportů deponií přes celou obec. V menší míře a na kratší trati to však ještě zažijeme, až se bude provádět zpětná dovážka vykopaného materiálu z míst nad hřištěm opět na staveniště úpravny. Bedřichov vyhovuje svou polohou pro umístění úpravny. Místo je gravitačně výhodné, možnost rozvodu vody bez přečerpávání přinese úsporu energie, ale odkladný prostor staveniště je poměrně malý. V tomto roce na bedřichovské stavbě bylo dokopáno posledních 12 tisíc kubíků, provedeno dočištění terénu oddrenováním a štěrkopískováním. Začalo se s podkladovým betonováním. Rozsah celé stavby se již viditelně rýsuje. Stavbaři úpravny se podíleli na opravě silniční tepny vedoucí Bedřichovem a budování parkoviště a Horské služby. Stanoviště v Bedřichově se stalo místem tragedie, která si vyžádala jeden lidský život. K smrtelnému úrazu přišel střelmistr při zneškodňování trhaviny.

Co se všechno pohnulo kupředu ve výstavbě obce v tomto roce ukazuje stručný výčet akcí a napovídají o tom také statistické výkazy MNV. Tak nejdříve v cifrách. Celkový budovatelský plán počítal s 2 milióny 315 tisíci. Plnění v hodnotě díla vyšlo na 2 mil. 186 tis. Kčs. Z toho na investiční akce se počítalo s náklady 1,520 tis., překročilo se o 10 tis. Kčs. V neinvestičních akcích dosaženo hodnoty díla 147 390 Kčs při nákladech Kčs 83 500. Propočtení úspory činí tady 63 890 Kčs a v investičních akcích dokonce 656 tis., což řadí Bedřichov na první místo v okrese. Počet odpracovaných hodin bedřichovskými občany je také pozoruhodný v těchto výkazech – celkem 19 654 hodin, z toho mládeží 13 103 hodin. Sena se sklidilo 846,85 q – Bedřichov je také první v okrese, ve sběru odpadových surovin v železe se plnilo na 207%. Za těmito číslicemi stojí pak skutečná podoba budovatelské práce. V investicích je to především výstavba prodejny. Rýsuje se už její podoba ve skeletové konstrukci, která však nemohla být dokončena pro odvolání pracovníků Armabetonu na naléhavější stavby a tak vzniká tříměsíční zpoždění v plánu letošního roku. Provádění I. etapy kanalizace se postavily v cestu také překážky. Narazilo se na bludné kameny, které nutno odstraňovat odstřelem. Vlek TJ Liaz byl dokončen a připraven k provozu včas pro zimní sezonu roku 1980. Představuje úspěšnou investorskou akci bedřichovského MNV o hodnotě 480 tis. Kčs. V řadách liazáckých brigádníků pomáhali také bedřichovští. Vlek má moderní zařízení typu Tatrapoma F 10, je dlouhý 310 m, o něco delší má sjezdovou dráhu, kapacitu 420 účastníků za hodinu. Do investičních akcí patří také elektrifikace chatařského areálu. Neinvestiční povahy je celá řada prováděných prací, směřujících k vylepšení prostředí. Tak především se Bedřichov stará, aby bylo kde parkovat. Nápor v tomto směru se rok od roku zvětšuje. Příprava odstavných ploch je náročná. Zpoždění úprav váže na nedodržení závazků stavbařů vodního díla a možnosti tady přispět potřebnou navážkou. Vedle běžné údržby veřejných prostranství, osvětlení, péče o plchy zeleně a stromoví pamatováno na další vylepšení koupaliště. Provedena rekonstrukce přítoku vody, natíral se objekt Dolina. Nákladná je úprava místních komunikací. Vybudována spojka mezi školou a staveništěm úpravny a další rekonstrukce šly směrem k Fučíkově chatě. Přípravné práce pro zasazení hodin na kostele jsou také k zastřešení. Rekonstrukce celého objektu se prováděla na rekreačním sídle ČSD Praha – střed. Směřovala ke zvýšení lůžkové kapacity a vylepšení hygienických zařízení. Také další podniky se starají v tom směru.

x x

Na závěr ještě počet obyvatel k 31. 12. 1979: 157. Během roku se narodily: Veronika Pilzová, Jaroslava Bokštěflová, Iva Bartůňková. Zemřela: Gizela Hermannová.