Zobrazit obsah

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

 

Facebook

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • Po polsku

Obsah

Rok 1938

Kronikářské zápisy v letech 1938 a 1939 jsou silně ovlivněny nacistickou ideologií, protože v roce 1938 bylo území tzv. Sudet, a mj. Bedřichov, připojeny k Hitlerovu Německu. V některých případech jsou informace ovlivněny zmíněnou ideologií, v jiných jsou události zcela překrouceny ve prospěch nacistického režimu. Zápisy ze zmíněných let tedy v žádném případě nelze přijímat jako pravdivé, snad s výjimkou obecných a zcela nepolitických věcí (vývoj počasí ad.). Uvádíme je však v původním znění jako cenný historický dokument poukazující na těžkou politickou, mezilidskou a morální krizi.

Počátek roku naznačil, že můžeme čekat pravou zimu. Vydatné sněžení propůjčilo naší obci pohádkové vzezření. Ale nesčetní přátelé zimního sportu byli ve svých nadějích trpce zklamáni, neboť sníh se brzy změnil deštěm ve vodu a tak smělá očekávání mnoha lyžařů musela být odsunuta na dobu pozdější. Dne 25. ledna byla také u nás viditelná severní záře, jedinečná krása, viditelná snad v celé Evropě. – O pololetních prázdninách byl na Scholzově koupališti uspořádán státní kurs bruslařský vedený dr. Herglovou z Liberce. – Dne 27. února byl uspořádán u nás již zdomácnělý lyžařský závod libereckých středních a občanských škol. Odpoledne téhož dne uspořádal tělocvičný spolek „Jahn“ spolu s libereckým sportovním klubem Liberec na svazích Weberova kopce lyžařský rej masek, který navštívilo asi 5000 občanů a jehož čistý výnos byl odveden zimní péči. – Dne 12. března se stala významná událost. V Rakousku utrpěl velkou porážku na podvodu a lži založený systém tehdejšího kancléře Kurta Schuschniga a kancléř byl nucen odstoupit. Jeho nástupcem se stal známý nacionální socialista Seiss-Inquart, který požádal „vůdce“ o pomoc; týž ale dal rozkaz k pochodu do staré Východní Marky. Z nařízení Adolfa Hitlera bylo Rakousko začleněno do německé říše. Radost obyvatelstva byla z toho nesmírná. Vstupující němečtí vojáci byli všude vítáni neutuchajícím jásotem a dosud nebývalým nadšením, které rozrostlo do opravdového radostného opojení, když se vůdce rozhodl, že v čele svých oddílů osobně se zúčastní vstupu do staré otčiny. Rakousko bylo s konečnou platností začleněno jako župa Východní Marka do velké německé Říše a smí se nyní jako její část účastniti mocného rozmachu v každém směru. – Letošní odvody se konaly 20. března. Schopnými byli uznáni 4 odvedenci. – Téměř 14 dní mohli jsme nyní prožít za krásného jarního počasí, které však bylo vystřídáno pravým aprílovým počasím se sněhovými vánicemi a lijáky. Koncem března byla opět zavedena mléčná akce pro děti. Každý potřebný školák dostal třikrát týdně ¼ l mléka a housku. – Mezitím byly v Německu a v Rakousku provedeny přípravy pro všeobecné lidové hlasování již tak daleko, že se již přistoupilo k provedení hlasování. To bylo 10. dubna. Výsledek byl překvapující. Z odevzdaných hlasů 99,75% projevilo nejdůraznějším způsobem velkou lásku k svému vůdci a k šťastnému dokončení jeho životního úkolu. Celý svět se dozvěděl jasným způsobem o vděčném přiznání sjednoceného německého národa k Adolfu Hitlerovi. – Velikonoční počasí bylo velmi nepříznivé. Chladna, stálé lijáky znemožnily ve vysoké míře jakýkoli cestovní ruch a většina hostinců a bud, připravených na turistické návštěvy, vyšla naprázdno. – Druhý velký květnový svátek sudetoněmecké strany postavil skoro veškeré nacionálně cílící obyvatelstvo naší vesnice na nohy. Ve velkém zástupu, k němuž se připojily také ještě jiné místní spolky, pochodoval tento proud na Jablonecký Paschův kopec, kde Konrád Henlein promluvil k shromážděnému množství lidu, které ujistilo svého vůdce jásavým souhlasem a hlasitým přiznáním své důvěry jakož i neochvějnou poslušností. – Svátek matek 9. května byl slaven ve slavnostní náladě. Vroucí uctění matek na hřbitově a v kostele bylo zakončeno velmi pěkně provedenou divadelní hrou místní skupiny svazu (Němců), které bylo provedeno k uctění všech matek. – Koncem května byli povoláni někteří příslušníci zvláštních útvarů, později pak ještě podle jiných směrnic, jmenovitě k obraně hranic. Dne 21. května objevila se v naší obci poprvé těžce naložená nákladní auta. Byla naložena různým stavebním a válečným materiálem a vezla tyto věci na Kristiánov a na Černou horu. Zvláště tu bylo mnoho ostnatého drátu a připravená stanoviště a zákopy byly zajištěny 6 – 10násobným drátěnými překážkami. Dne 12. června se konaly obecní volby, při nichž byly předloženy pouze dvě kandidátky. Národnostně clící obyvatelstvo se sjednotilo na kandidátce sudetoněmecké strany a tak tato listina docílila pronikavého úspěchu. Získala 15 mandátů a jen 3 mandáty připadly straně komunistické, která předložila kandidátku č. 2. Dne 22. června byl ukončen školní rok. – Dne 29. června vstoupily do naší obce různé vojenské jednotky, které obsadily oba sály a různé domy soukromé. V domě Augusta Moisela, zcela obsazeném, byl zásobovací sklad a skladiště střeliva. Hostinec „U koruny“ bylo středisko vojenského života. Rozvinul se tu čilý ruch. Před domem Gustava Moisela stál výsostný znak Československé republiky, státní znak se lvem a s heslem T. G. Masaryka: „Pravda vítězí.“ Také ve škole bylo vojsko ubytováno. Tato opatření se nazývala „letní stanice“. Ve skutečnosti to byl zvláštní úkol vojenských jednotek, které se tu a v Kristiánově usadily, vykopat zákopy na Černé hoře, postavit kulometná hnízda a bunkry a vůbec opatřit hranice proti Německu překážkami z ostnatého drátu a jinými překážkami a vytvořit neproniknutelnou obrannou linii proti sousední Říši. Průčelí školní budovy bylo ubytovanými českými vojáky opatřeno novou omítkou. Když měl být obnoven nápis, napsal malíř vpředu „Škola“. Teprve když správce školy vznesl příslušný odpor proti českému nápisu v naší čistě německé obci a protestoval u velitelství, byl nápis odstraněn. – Mezitím se hromadily mraky na politickém obzoru. Bylo vyhlášeno stanné právo. Bez zvláštního povolení nesměl se nikdo večer objevit na ulici. Poražené stromy přes cestu nutily veškeré povozy a pěší, aby se legitimovali, neboť překročení uzávěry bylo dovoleno na vojenský průkaz. Do těchto dnů také spadá zesílené nasazení pracovních kolonií, kterých bylo používáno ke stavbě opevnění. Nářadí potřebné k těmto pracem bylo jednoduše vojenskými oddíly rekvírováno a obec byla povinna nahradit případnou ztrátu. Škoda tímto způsobem obci vzniklá činila více než 13000 Kč. – Dne 29. června byla ustavující schůze nově zvoleného obecního zastupitelstva, při níž byl zvolen za starostu obce Karel Hannich, výrobce skleněného zboží. – Letní počasí neodpovídalo přáním. Střídaly se deště a chladna a očekávaný příliv letního hostů téměř úplně ustal. – Slintavka a kulhavka se rozšířila téměř do všech statků a chlévů. Sklizeň otavy byla pro nepříznivé počasí velmi těžká a znamenala velký schodek ve sklizni krmiva. – Ke všemu neklidu a pobouření proti připravovaným opatřením republiky se připojilo ještě 16. září vyhlášení stanného práva a nová rozšíření povolávacích lístků vojenských, což přirozeně mělo za nasledek nové znepokojení a nejistotu mezi obyvatelstvem. Toto povolávání jednotlivých oddílů a druhů vojska a některých ročníků bylo dne 24. září vystřídáno vyhlášením všeobecné mobilizace. Až do 40. roku věku byli povoláni do zbraně příslušníci branné moci a až do 60. roku věku mohli být povoláváni ke stavbě silnic, cest a jiných zařízení. V této době byla projektována a částečně provedena stavba tří budov pro vojenské účely. Napětí a znepokojení obyvatelstva bylo téměř nesnesitelné. Tu jako blesk z čisté oblohy proběhla našimi župami radostná zpráva, že vůdce a říšský kancléř žádá sudetské území domů do říše. A také tak bylo. Již 2. a 3. října odvolalo Československo své oddíly ze sudetského území. Přirozeně, nedělo se to všude hladce. Odcházející vojáci se dopouštěli přehmatů. Střelba naostro nebyla nic neobvyklého. Vyrabování sklepů a zásob, znečištění a nesmyslné svévolné ničení opilých vojáků způsobilo všude velké škody. Ale nedosti na tom. Starobylý, zámečku podobný panský dům v Kristiánově stal se obětí plamenů. V blízkém Tönnel došlo ke ztrátě lidského života. Tam byl kamarád Alfred Stumpe, který při výkonu své povinnosti přišel také do hostince „U bečky“, napaden pijícími a již skoro úplně opilými a bez smyslu hulákajícími vojáky nejhrubším způsobem a ke smrti ztlučen. Teprve po odchodu mučitelů byla mrtvola hodného kamaráda z nečestného hrobu vyzdvižena a uložena do rodinného hrobu v Janově. Celé údolí Nisy dalo svou hojnou účastí na pohřbu výmluvný výraz své ošklivosti nad tím neslýchaným činem. Jen jedinečně rychlé obsazení říšskoněmeckými motorizovanými oddíly nás uchránilo před dalšími hroznými činy rudé gardy. – Jak přesně pracovaly oddíly vůdce, vysvítá nejlépe z toho, že zatímco české oddíly opouštěly konec vesnice, stály již na druhém konci vesnice oddíly říšské, aby vpochodovaly do vsi. V okamžiku se obec změnila. Jakmile československé oddíly opustily obec, bylo vše jak proměněné. V každém domě byly připraveny věnce, girlandy, květiny, prapory v říšských barvách na výzdobu průčelí domů a ihned vyvěšeny. Jeden chtěl druhého překonat, nikdo nechtěl zůstat za druhými. Pár minut stačilo a z nářku a úzkosti vznikla bezmezná radost. Všude stáli lidé před domy, mávali šátky a neutuchající provolávání slávy zdravilo vstupující německé vojáky. Projevil se zcela jiný život. Všude veselé tváře, spokojení lidé. Za nastupujícími jednotkami následovala oddělení, která nejcitlivějším způsobem hleděla rozdílením polévky a dárků z lásky zmírnit nejtvrdší nouzi. Již 30. října se konala slavnost osvobození na letním cvičišti německého tělocvičného spolku spojená s díkůvzdáním bohu. Zúčastnily se všechny spolky, školní mládež a veškeré občanstvo. Nesčetné návštěvy vysokých osobností a ministra Říše byly vždy popudem, aby naše radost se projevila výzdobou domů květinami a prapory. 1. listopadu jsme slavili památku všech duší starým způsobem. Dne 9. listopadu uspořádal také v naší vsi založený úderný oddíl (Sturm-Abteilung) na letním cvičišti uctění hrdinů za večerního soumraku. Účast obyvatelstva byla mimořádně velká. – Dne 2. prosince navštívil vůdce hlavní město župy – Liberec. Dosud nikdy nikdo nebyl tak triumfálně uvítán jako on. Nesčetné davy lidu přispěchaly zblízka i zdáli k této slavné události. Stále a stále zaznívalo jásavé volání desetitisíců k slavnostně vyzdobené radnici, na jejímž balkóně se vůdce znovu a znovu objevoval. Navěky zůstane tento den v paměti všech, kteří jej tu prožili. – Dne 4. prosince byly z nařízení vůdce provedeny doplňovací volby do velkoněmeckého říšského sněmu, při nichž byla skoro stoprocentní účast. – Dary jídel z jednoho hrnce, dary věcné a sbírky na podporu potřebných (pro jednotnou organizaci veškeré sociální péče v Říši) měly pokaždé příznivý výsledek, takže těmito chvalitebnými činy a rychlou pomocí mnoho nouze bylo odstraněno a překonáno. Dne 23. prosince byla uspořádána vánoční nadílka, při níž každé dítě dostalo oblek a jiné dárky. Mnoho potřebných dětí pojede na zotavenou do staré říše, kde se jim dostane nejlepšího ošetření a odkud se vrátí bohatě obdarované, protože jejich pobyt v Říši má trvat 6 – 8 týdnů. V polovině prosince byla zaznamenána velmi citelná chladna. Také bílé vánoce jsme prožili. Že tato okolnost jakož i změněné poměry přivedly k nám mnoho hostů, je přirozené. – Stavební činnost se v tomto roce omezila na stavbu skladiště obchodníka Augusta Lammela a stavbu chladírny při řeznictví Františka Reckziegela v č. 197.

Obecní peněžní hospodářství: Příjmy 11 970,12 RM (= 119 701,20 Kč)
Vydání 14 335,49 „ (= 143 354,90 Kč)