Zobrazit obsah

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

 

Facebook

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • Po polsku

Obsah

Po válce (kráceno)

Český kronikář se ujímá pera po přestávce v psaní bedřichovské kroniky trvající sedmatřicet let. Nezbývá mu, než vyplnit tuto mezeru ze skrovných pramenů a jen ve zhuštěném přehledu větších událostí, které za ta léta proběhly souběžně s dalekosáhlými proměnami života na Bedřichově po stránce státoprávní, národohospodářské, politické, kulturní, sociální, samotného vzhledu obce a krajiny.

Záslužným činem Místního národního výboru bylo pořízení překladu staré německé kroniky. Bedřichovu je tak zachována historie obce, podivuhodně zajímavá hlavně v údobí vzniku a rozmachu sklářství v Jizerských horách. Německý kronikář, čerpající zřejmě z důkladně vedených archivů města Liberce, zachycuje tu dopodrobna, jak na území obce vznikaly postupně sklárny v Bedřichově, na Nové louce, na Kristiánově. Majetek feudálních pánů Redernů, Clam-Gallasů přecházel do rukou kapitalistických podnikatelů, kteří přišli do našich hor většinou ze starších sklářských oblastí kolem Nového Boru a Kamenického Šenova. Odtud z rodiny falknovských Riedlů vzal původ pozdější „král skla“, jehož průmyslové panství se rozšířilo i na druhou stranu Jizerských hor k Desné a cesty výnosného obchodu vedly odtud až do dalekých zámořských krajů.

Na bedřichovskou půdu na Nové louce nevstoupila asi přímo válečná bota samotného vojevůdce Albrechta Valdštejna. Ale on to byl, který kázal mýtit lesy pro stavbu domů ve svém městě Liberci.

Rozvoj sklářského průmyslu vnesl neobyčejný vzruch do tichých a na lesy bohatých hor, přinesl materielní i kulturní hodnoty – v kapli panského domu na Kristiánově zněly líbezně nevídané varhany, kupci z Liberce vozili kvalitní sukna a hedvábí až nahoru do hor. To všechno oblažovalo však život jen jedné třídy místního obyvatelstva – té podnikatelské. Byla to ale také armáda dělníků, skláři, lesaři. Ta zůstala i když pohasly sklářské pece, sklárny se stěhovaly z hor níže k Jablonci nad Nisou, v obci vznikaly už jen menší provozovny a hojně se pracovalo po domácku pro šikovné faktory a podnikatele dole v Jablonci, z kterého se stávalo město světoznámého bižuterního průmyslu a exportu. To všechno zachycuje německá kronika, na některých stránkách až s nadměrnou důkladností pokud jde o majetkové zájmy bedřichovských podnikatelských rodů Riedelů, Wandererů, Vatterů, Kittelů, Hännichů, Schiererů a j.